Jak se efektivně učit na maturitní zkoušky Zkouškové období, státnice či závěrečné maturitní zkoušky, to vše přichází se začátkem léta […]
TSP MUNI je zkratka pro test studijních předpokladů. Tento test si připravuje sama Masarykova univerzita v Brně a uplatňuje ho na většině fakult. Výjimkou jsou fakulty Farmaceutická a Lékařská, a za jistých okolností i Fakulta sociálních studií a Fakulta sportovních studií.
Farmaceutická fakulta má vlastní test všeobecných studijních předpokladů (VSP) a dále oborové testy (chemie, biologie, fyzika).
Lékařská fakulta má taktéž oborové testy z chemie, fyziky a biologie, u jistých studijních oborů vás čeká také somatologie.
Fakulta sportovních studií má vlastní test a praktickou zkoušku. V některých případech vyžaduje navíc i TSP, případně i oborový test PdF, je proto důležité prostudovat si důkladně jaké jsou požadavky na konkrétní studijní obor.
Fakulta sociálních studií sice TSP nabízí jako jednu ze dvou variant přijímacích zkoušek, ale podmínkou tento test není. Můžete si totiž vybrat buď ZSV (základy společenských věd) v kombinaci s TSP nebo ZSV + OSP. OSP je test obecných studijních předpokladů, který připravuje společnost Scio v rámci takzvaných Národních srovnávacích zkoušek (NSZ).
V testu TSP MUNI vás čeká 45 otázek rozdělených do 3 subtestů (dimenzí). Tyto dimenze testují vaše numerické, analytické a kritické myšlení a schopnost uvažování v anglickém jazyce. Zadání úloh je v prvních dvou dimenzích v češtině, třetí dimenze je celá v anglickém jazyce. U každé otázky máte na výběr z 5 možností, z nichž vždy jedna je správná. Každý test má svůj vlastní časový limit a mezi testy nelze přeskakovat. Nyní se podíváme na jednotlivé dimenze.
Tento test obsahuje 15 otázek a máte na něj 45 minut, tedy v průměru 3 minuty na otázku.
Numerická část je zaměřena na práci s čísly a logické uvažování. Pro mnoho uchazečů je jednou z obávaných částí. Nicméně vše se dá natrénovat, a pokud přípravu nepodceníte, nic vás nezaskočí i když nebyla matematika na střední škole vaším oblíbeným předmětem. Najdete zde některé z následujících typů úloh:
Slovní úlohy: Tento typ úloh testuje vaši schopnost převést slovní zadání na soustavu rovnic a tuto soustavu následně správně vyřešit.
Mocniny a logaritmy: Jak již název napovídá, jedná se o práci s mocninami, odmocninami a logaritmy.
Zlomky a desetinná čísla: Většinou se jedná o poměrně lehké úkoly se zlomky, desetinnými čísly a procenty.
Geometrie a tvary: K tomuto typu úkolů je dobré si zopakovat vzorečky. Potřebujete se totiž nejen orientovat v geometrických obrazcích, ale také vaši znalost a schopnost používat základní vzorečky a vztahy obsahů dvojrozměrných těles a objemů a povrchů těles trojrozměrných.
Slovní popis rovnic: Tato část je v podstatě obdobou slovních úloh.
Příklad úlohy testující numerické myšlení:
Analytické úlohy jsou zaměřeny na logiku a matematické uvažování. Jednu z nejčastějších skupin otázek tvoří výroková logika. Můžete se zde setkat s těmito typy úloh:
Příklad úlohy testující analytické myšlení:
Tento test obsahuje 15 otázek a máte na něj 45 minut, tedy v průměru 3 minuty na otázku.
Tato část je časově poměrně náročná. Jsou zde totiž většinou odborné texty, na jejichž základě je testována vaše schopnost kriticky posoudit a vyhodnotit předložené informace. Jedná se většinou o poměrně dlouhé texty o cca 300 slovech na rozličná témata. Několik textů bývá vždy z právního či akademického prostředí. Narazíte ale i na několik kratších textů (cca 200 slov). Ke každému textu se vztahuje vždy jedna otázka. Dříve se zde objevovaly také tabulky, ze kterých jste měli za úkol vyčíst požadovanou informaci.
Tento test obsahuje 15 otázek a máte na něj 20 minut, tedy v průměru přibližně 1,3 minuty na otázku.
Dimenze uvažování v anglickém jazyce vypadá velmi podobně jako dimenze kritického myšlení. Celé zadání včetně možností je ovšem psáno v anglickém jazyce. Obsahuje opět otázky s delším či kratším textem v zadání s cílem otestovat vaši schopnost porozumění textu. Vaším úkolem je určit hlavní myšlenku textu, pravdivost/nepravdivost informace vzhledem k textu a podobně. Na rozdíl od dimenze kritického myšlení se zde objevuje i několik kratších otázek, kde je třeba porozumět například anglickému přísloví či idiomatickému výrazu.
Za každou správnou odpověď je vám v testech TSP MUNI přičten 1 bod. Pokud neodpovíte, máte 0 bodů. Za každou špatnou odpověď se vám 0,2 bodu odečte. Pokud si tedy nejste odpovědí jisti, respektive ji vůbec netušíte, je lepší nechat otázku nezodpovězenou. Výsledek se uvádí v percentilu. Pokud máte tedy například percentil 75 %, pak jste stejně dobří nebo lepší než 25 % celkových uchazečů.
Všechny zmiňované testy (TSP, VSP i OSP) jsou si v mnohém podobné a trochu připomínají IQ test. V některých částech se ovšem liší. Dříve než se tedy začnete na zkoušku připravovat, ať už pomocí samostudia či prostřednictvím přípravného kurzu, ujistěte se, že přesně víte, co je u přijímacích zkoušek na studijní obor, na který se hlásíte, vyžadováno.
Na TSP MUNI (ostatně i na VSP a OSP) se můžete připravit buď sami, nebo využít přípravného kurzu. Pokud se rozhodnete pro samostudium, rozhodně doporučujeme pořídit si učebnici TSP nebo její elektronickou verzi ve formě aplikace.
Test lze samozřejmě zvládnout i bez přípravy, ale pokud budete vědět co vás čeká a co se od vás očekává, vaše šance na lepší výsledek se tím rapidně zvýší. Například na první dvě dimenze máte jen 45 minut. Může se to zdát hodně, ale vzhledem k tomu, že test má 15 otázek, máte na jednu průměrně 3 minuty. U poslední dimenze je 20 minut na 15 otázek, na jednu otázku tedy spadá něco málo přes minutu. Byla by velká škoda se o část tohoto času připravit, zatímco budete přemýšlet nad tím, ‘’co se po vás vlastně chce’’.
Velkou výhodou TSP přípravných kurzů je to, že jsou často pořádány přímo univerzitou, jste s reálnými lidmi a v případě nejasností, se můžete na něco doptat. Můžete si udělat i pár nových kamarádů. Nevýhodou je pak nejen cena (kurzy se většinou pohybují od 3000,- Kč výše) a to, že se kurz pořádá vždy v konkrétní termín, který se nedá změnit například v případě nemoci. Ale hlavní nevýhodou je fakt, že kurzy jsou z organizačních důvodů vždy pořádány v blocích po 4 až 8 hodinách. 8 vyučovacích hodin najednou je opravdu hodně a je otázkou, zda ke konci dne ještě bude mozek vůbec schopen nové informace ukládat. V případě prezenčních kurzů může být pro někoho také velkou nevýhodou nutnost dojíždění.
Velkou výhodou samostudia je možnost pracovat vlastním tempem a v takových časových blocích, které vyhovují vám a jen vám. Nejste vázáni na žádné prostředí, nemusíte nikam dojíždět, učebnici s sebou můžete vzít do postele, do autobusu i do kavárny, zkrátka učit se tam, kde je vám příjemně. Cena za knihu je vždy podstatně nižší než cena za kurz, ať už by byl kurz on-line nebo prezenční. Nevýhodou pak je to, že se v případě nejasností nemůžete zeptat lektora. Další možnou nevýhodou je to, že samostudium je náročné na sebekázeň a hrozí riziko prokrastinace.
Nejideálnější strategií je si nejdříve pořídit a projít učebnici nebo studijní plán a poznačit si případné nejasnosti či doplňující dotazy, které vás v průběhu samostudia napadnou. Následně zajít na kurz přípravy na test studijních předpokladů a své dotazy prokonzultovat s lektorem. V mezičase a po skončení kurzu si dělat testy nanečisto, s tím, že se vždy můžete vracet jak k učebnici tak k poznámkám z kurzu. Tento způsob je ovšem nejnáročnější, a to jak časově, tak finančně. Jeví se ovšem jako nejefektivnější. Dobrým tipem pro jakýkoli typ studia je najít si k sobě parťáka, se kterým se vzájemně podpoříte. Na testy TSP MUNI existuje také doučování.
Jak se efektivně učit na maturitní zkoušky Zkouškové období, státnice či závěrečné maturitní zkoušky, to vše přichází se začátkem léta […]
Co to TSP MUNI je a na kterou fakultu jej potřebuji TSP MUNI je zkratka pro test studijních předpokladů. Tento test si […]
Dostali jste se na VŠ? Ještě nemáte vyhráno. Tady je 6 tipů jak se z nástupu na VŠ nezbláznit.
